Jak byl Kohák u nás a pak my na Kohákovi

cukrarna a Instalater z Tuchlovic

Jednoho slunečného dne, otevřely se dveře kavárenské a v nich svým charakteristicky silným hlasem zdraví filmový Instalatér z Tuchlovic. S Instalatérem vešel i pan režisér Vorel. Že prý si jdou k nám na něco dobrého.

Netrvalo dlouho a my jsme na oplátku šli kouknout na Instalatéra z Tuchlovic. Moc jsme si to v letním kině užili. Naše parta cukrářská sledovala film s očekáváním, jaké to bude. V naší občerstvovně jsme stáli my tři. Já-Míša, David zvaný Lívanec a Pája. Všichni v Instalatérském oblečení v montérkách, koskaté košili a modré kšiltovce jsme nabízeli sladké i slané, alkoholické i voňavé po kávě. Hospodští točili pivo, grilovali maso a měli to opravdu vynikající. Zájem byl obrovský a dvakrát se naplnilo celé kino za jeden večer.

Jeden spokojeně odcházel a druhý tak nadšený nebyl. Ale vždyť je to jen film. Náš opravdový instalatér je určitě jiný, ale jeho životní příběh inspiroval režiséra Vorla natolik, že se Hornická ulice stala na chvilku slavnou a ostatně celé Tuchlovice. Jedna paní novinářka film pochopila jako příběh dle skutečné události a nás tuchlováky nepopsala moc hezky, spíš naopak. Nicméně se později na žádost starosty omluvila a budiž jí to ke cti.

Tak jsme byli chvilku slavní.

Druhými Hošticemi jsme se nestali, ale nám to nevadí, protože jsme si to užili a našeho Instalatéra máme každý den mezi námi. Pomáhá všem co může, na kole přifrčí hned jak to jde, pokud není fotbal, nebo si už neužívá zasloužený odpočinek u studené sklenice s oblíbeným zlatavým mokem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *